2016: 71 dní na cestách – Objevování

Říká se, že cestování vás nejdříve umlčí, a pak z vás udělá vypravěče příběhů… Tak tady je ten můj. Loni (2016) jsem strávil 71 dní na cestách, když nepočítám poznávání okolí našich Pardubic. Co jsem za tu dobu stihl? No stihl, spíše prožil, protože já se nesnažím za každou cenu stihnout všechno, protože to stejně nejde. Daleko důležitější je si každý den, každý okamžik, každou minutu, na maximum vychutnat…   Tady je pár okamžiků na které rád vzpomínám:

  • Sedět na břehu Seiny, vychutnávat si dobrý oběd, koukat při tom na Notre-Dame a při tom poslouchat, jak procházející Pařížané vám přejí dobrou chuť k obědu.
  • Po dlouhém dni na nohách stát na střeše vítězného oblouku, vychutnávat si západ Slunce a sledovat, jak se pomalu rozsvěcuje město.
  • Skočit ze staré kamenné věže do horského italského jezera, které je neskutečně studené. Klepat se zimou a vzápětí to udělat znovu.
  • Jít hodinu sám po hřebeni, po cestě, která je široká jen pár centimetrů, vychutnávat si okolní hory, v kterých se zastavil čas.
  • Koupit si na místním trhu ve Versailles za pár centů pytel všemožného ovoce a celý ho na posezení sníst.
  • Procházet se v noci po temných a téměř opuštěných sálech Louvru.
  • V dnešní době potkat ještě někoho, kdo své děti vezme do hor a spí s nimi pod hvězdami. Pak s nimi jít tři hodiny a každých deset minut jim takticky lhát, že už je ten jejich cíl opravdu kousek, aby to zvládli.
  • Jít celý den po horách a celou dobu pít bez filtru jen z potoka a jezer, které jsou průzračně čisté.
  • Každý den trávit ve společnosti kamzíků, kteří vás provází na cestách.
  • Potkat v polovině celodenního vysilujícího přechodu Jeseníků pár, který tam jde na více dní, a který se s vámi rozdělí o jediný pomerančový džus, který si nese s sebou.
  • Jít v neuvěřitelné mlze na vrchol a cestou zpět potkat Polku, která se vás 10 m pod vrcholem ptá, zda je to ještě daleko, a pak sledovat ten šťastný výraz, když jí řeknete, že už jen 10 m.
  • Sedět na břehu Vltavy, poslouchat skvělou živou hudbu a do toho sledovat ohňostroj, který rozzáří celou Prahu.
  • Zabloudit, vrátit se a vylézt na nejkrásnější vyhlídku v Čechách a dvě hodiny sledovat, co se děje pod vámi.
  • Koukat hodinu na východ Slunce na Pradědu, a pak další hodinu rozmrzat ve sprše.
  • V 11 v noci se vzbudit v lese a mít u hlavy neznámého psa, který vrčí (aneb když člověk chce přespat v lese v den psích závodů).
  • Přejíst se ve slovinské pekárně, ale stejně se tam po chvíli vrátit pro další várku.
  • Jít uprostřed noci po horách a užívat si naprostého ticha, které tam panuje.
  • Mít na sobě všechny kusy oblečení, které si člověk nese s sebou a uprostřed srpna se bořit ve sněhu.

Cestování je o… doplňte si samy, protože pro každého je to něco jiného. 🙂

Nejkrásnější místa v Čechách

Výběr pár míst, které jsem v minulém roce navštívil. Je jich opravdu jenom pár, další musíte objevit samy. 🙂

Nejkrásnější místa ve světě

Loni jsem ani jednou „nešlápl vedle.“ Zamiloval jsem si každé místo, kde jsme byl. Okouzlila mě historická Paříž, i moderní Frankfurt. Zamiloval jsem si Julské Alpy, i Vysoké Tatry a polské Krkonoše.


Další fotky z ročního cestování seřazené podle data v albu na Facebooku, či výběr nejlepších v portfoliu.  Foto blog o týdenním poznávání Paříže zde.

Cestovatelské tipy na poznávání Slovinska zde:


Zpět na hlavní stránku


1 komentář: „2016: 71 dní na cestách – Objevování

Napsat komentář