Paradox volby

Proč nám trvá tak, dlouho se rozhodnout? Proč je pro studenta vysoké školy daleko jednodušší psát esej na zadané téma, než si své vlastní vymyslet? Proč jsme tak nešťastní, když si chceme něco důležitého koupit?

Důvod je jednoduchý, žijeme ve světe neomezených možností, kde můžeme doslova všechno, na co si vzpomeneme. Máme na výběr z milionů a milionů možností – to by nás mělo logicky činit šťastnějšími, spokojenějšími, jenže paradoxně nás to uvádí do stresu, paralyzuje nás to, protože musíme z těch milionů možností vybírat tu nejsprávnější.

Uvedu dva jednoduché příklady. Pokud přijdete do běžného obchodu s elektronikou a chcete si postavit hi-fi systém, tak v jednom jediném obchodě máte možnost si postavit 6 500 000 různých hi-fi systémů (1) nebo pokud jste student střední školy a nemáte absolutně žádnou představu o tom, co za vysokou školu chcete studovat, tak máte na výběr z 2 756 akreditovaných bakalářských studijních oborů (2).

Kolikrát se nemusí však, ani o tak vysoké čísla, abyste se cítili nesví – určitě všichni znáte, když jdete do obchodu si koupit voňavku a máte na výběr ze 100 ks – marně stojíte před regálem a říkáte si, která bude asi ta nejlepší? No a když už si jednu konečně koupíte, tak si pak cestou domů říkáte, zda jste si vybrali správně, zda je to „ta pravá.“ Místo toho, abyste měli z toho radost, tak si říkáte, zda jsem zvolil opravdu tu nejlepší možnost.

Barry Schwartz i Timothy Ferriss tomu říkají Paradox volby neboli

Čím více možností budete jako kupující zvažovat, tím více pak budete litovat své volby.
Čím více možností budete mít, tím méně pak budete spokojeni s koupenou věcí. (3)

Neboli

Příliš mnoho voleb = menší nebo žádná produktivita, menší nebo žádné ocenění a pocit, že nám věci přerůstají přes hlavu. (3)

Nyní se nabízí otázka co s tím?

Já osobně to řeším takto:

  1. Uvědomím si, co doopravdy chci – například potřebuji foťák, který zvládne extrémní podmínky, bude dostatečně výkonný, zvládne fotit i nestandardní situace.
  2. Najdu někoho, komu věřím a kdo mě doporučí vybavení – v případě foťáku třeba Martina Gebarovská (nejznámější česká fotografka cestovatelka) a napíšu jí o doporučení
  3. Stanovím si cenu, za jakou je to pro mě přijatelné koupit a současně i počet dní, jak dlouho budu s nákupem čekat – tělo zrcadlovky stejné jako má ona za 12 000 Kč, čekání měsíc.
  4. Najdu na google, objednám, zaplatím, dostanu.

V případě nákupu řeším tudíž pouze dvě důležité věci:

  • CO DOOPRAVDY CHCI, POTŘEBUJI (pokud si nejsem jistý, zda to potřebuji, napíši si to do seznamu a za 30 dní se na to podívám, pokud to stále budu potřebovat, začnu se tím zabývat),
  • OD KOHO SI TO NECHÁM DOPORUČIT (důležité je mít kritické myšlení).

To znamená, že se vůbec nedostanu k těm 6,5 milionům kombinací.

Samozřejmě ve výjimečných případech se může stát, že se musím rozhodovat z více možností, například pokud si půjdu koupit džíny, tak asi těžko napíšu někomu na doporučení (maximálně jakou značku volit). V takovémto případě to řeším tak, že si opět uvědomím, zda je skutečně potřebuji a stanovím si, do kdy si je koupím nebo kolik času tím maximálně strávím. Současně tím, jak jsem minimalista, tak v ten den, co si ty nové pořídím, tak ty staré opouští můj domov – prodám/daruji/vyhodím.

Závěrem bych ještě zmínil, že mi Češi jsme úžasný a vynalézavý národ, protože dokážeme nahradit úplně cokoliv. Jsme doslova milovní alternativ. Což je na jednu stranu super, ale na druhou stanu nám to může při nákupu uškodit, proto alternativy nikdy neřeším. Nekupuji si/nezvažuji navíc něco, co je z poloviny tak dobré, jako to, co potřebuji. Když se vrátím k džínám, tak nezvažuji nákup džín, které se mi k ničemu nehodí, protože pak bych musel řešit co k tomu atd. S alternativami tudíž platí pravidlo – čím více alternativ, tím těžší výběr a současně tím větší pravděpodobnost, že později budu opět muset řešit daný rozhodovací problém.

Zdroje:

(1) Konference TED 2005: Berry Schwartz: Paradox volby [online]. [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://www.ted.com/talks/barry_schwartz_on_the_paradox_of_choice?language=cs

(2) Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy: Akreditované studijní programy vysokých škol [online]. [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://aspvs.isacc.msmt.cz/

(3) FERRISS, Timothy. Čtyřhodinový pracovní týden: nemarněte celé dny v práci, žijte kdekoli a staňte se „novým bohatým“. Brno: Jan Melvil, 2010. Žádná velká věda. ISBN 978-80-87270-02-8.


Zpět na hlavní stranu.

3 komentáře: „Paradox volby

Napsat komentář