Přidaná hodnota aneb proč už (ne)bydlet v Pardubicích…

Město na soutoku Labe a Chrudimky má neuvěřitelný rozvojový potenciál díky své mimořádné poloze – perfektní železniční napojení (52 min do Prahy, 92 min do Brna), mezinárodní letiště, skvělé spojení do hor (25 km do Železných hor, 63 km do Orlických hor a 95 km do Krkonoš autem) a mimo jiné díky optimální velikosti a rovině i skvělá dostupnost po městě na kole i pěšky . I přesto všechno jsem Pardubice opustil, protože město je bohužel bez jakékoliv koncepce a stále opakuje stejné chyby díky kterým se z města pro život stalo město, ve kterém již není možné z pozice mladého člověk žít.

Část věcí srovnávám s Prahou, je to kvůli tomu, že se říká, že v Praze je draze, což není zas taková pravda a tenhle článek to trochu vyvrátí. (možná někdo bude namítat, že Praha má větší finanční prostředky na rozvoj – doporučuji nastudovat rozpočty a provozní náklady měst, zas těch peněz tolik není).

Současně doplním, že Praha též není (pro mně) místo pro život, je to pouze přechodné období, které však nabízí adekvátní přidanou hodnotu za přijatelné peníze, což se o Pardubicích říct (z mého pohledu) nedá.

1) Drahé a nedostupné bydlení/spolubydlení

Při hledání bydlení jsem měl jednoduché požadavky: chci bydlet v centru, nechci bydlet na panelákovém sídlišti (nezdravé bydlení, žádná přidaná hodnota veřejného prostoru) a nechci spolubydlet se studenty (rozdílné životní návyky). No a v té chvíli jsem zásadně narazil, vhodné spolubydlení jsem nenašel a tak se nabízela možnost sólo pronájmu, ale ty ceny – 8 500 Kč garsonka, či 10 000 Kč za 1+kk. Jen pro zajímavost v Praze jsem bydlel přímo pod Vyšehradem (viz úvodní fotka mého článku) v krásném a klidném vnitrobloku, který umožňuje další aktivity za 7 500 Kč za 17 m2 pokoj a teď se stěhuji k přítelkyni naproti krásnému parku Ladronka (2,7 km od Petřína a Pražského hradu) do místa s vlastní zahradou, která zde bydlela za 6 500 Kč (ve dvou platíme každý 4000 Kčza cca 14 m2 pokoj.

Jak je možné, že bydlení naproti či v blízkosti dvou nejznámějších památek v jednom z nejkrásnějších měst světa je podobně drahé jako v Pardubicích? Jak je možné, že se v Pardubicích stále nestaví blokovou strukturou, kde vnitrobloky poskytují přidanou hodnotu (komunitní zahrady, výrazně nižší hluk, možnost lokálního tvoření), a stále se staví stejnou solitérní strukturou s nekvalitním veřejným prostorem, jako v 60. letech minulého století? Mimo jiné návrh nového územního plánu dále podporuje rozvoj nekoncepčních satelitů.

Poznámka1: Bydlení není jenom věc soukromých investorů – co se bude stavět přímo ovlivňuje město svým územním plánem a hospodařením se svými pozemky. 

Poznámka2: Drahé bydlení ve městě by mělo být vždy kompenzováno přidanou hodnotou, což je podle mě v Praze splněno, za ty peníze mám atraktivní vnitroblok, či soukromý prostor, dobrou lokalitu a možnost navštěvovat každý den spoustu nejrůznějších seberozvojových či networkingových akcí (spousta i úplně zadarmo), v Pardubicích za to mám pouze bydlení a méně hluku.

2) Nekvalitní a drahá městská doprava

Ve městech nechci využívat osobní automobil, který zatím nepotřebuji a navíc je drahý – průměrné náklady 8-10 Kč/km (PHM, údržba, povinné ručení, amortizace atd. – pokud nevěříte doporučuji spočítat SKUTEČNÉ náklady na km). Chci proto využívat veřejnou dopravu, ale zde jsem opět narazil. Roční jízdné po městě v Pardubicích 4 460 Kč (3 990 Kč centrum) + placení nočních spojů 25 Kč/jízda versus 3 560 Kč v Praze včetně nočních spojů. Cena však není jediný ukazatel, další je třeba reklama, kdy z většiny autobusů/trolejbusů není pořádně vidět, díky celopolepové reklamě (vidět je pouze z autobusů/trolejbusů, které jsou na dotaci EU, kde nesmí 5 let být žádná reklama). Když k tomu přidám tragický interval spojů – 10-12 minut na páteřních linkách neboli pokud vám ujede spoj, tak se vyplatí jít pešky tak si opět říkám, že je tady opět něco špatně.

Poznámka: Cena MHD je nastavena politikou města (tržby z lístků nepokryjí náklady dopravního podniku, proto na provoz doplácí město a je jenom na něm, jakou nastaví cenu či komu umožní jezdit zadarmo (v Praze cca 18 % příjmů rozpočtu dopravního podniku tvoří prodané jízdné). 

Poznámka k dopravě: bonus v Pardubicích je však kvalitní síť cyklistické infrastruktury a zelených stezek pro pěší (podél řeky Chrudimky).

3) Neregulovaná výstavba obchodních domů

263 000 m2 neboli 42 Perštýnských náměstí je v Pardubicích zastavěno obchodními domy a jejich doprovodnou infrastrukturou a tento trend má dále pokračovat. Tyto obchodní domy způsobují ve městě tzv. Walmart Effect neboli vylidňování centra města, odvádění hodnoty (zisku) pryč z území a dalších (pokud neznáte, doporučuji nastudovat tuhle problematiku). Ve chvíli, kdy město dalo zelenou těmto obchodním domů (prodalo za 300 Kč/m2 v samém centru města), tak jsem se chtěl odstěhovat. Pořád jsem však skrytě doufal, že to byla pouze chyba a že město nebudou dál tvořit další obchodní krabice, ale dál se v těchto jednopodlažních krabicích pokračuje a bude pokračovat – aktuálně je v nějaká fázi projektové přípravy či realizaci dalších 7 Perštýnských náměstí obchodních domů a doprovodné infrastruktury. Zastavujeme si další a další úrodnou půdu těmito jednopodlažními krabicemi, do kterých dovážíme potraviny z celého světa, místo toho, abychom pěstovali své lokální potraviny…

Poznámka1: Jedná se opět o věc, kterou město může přímo ovlivnit (viz územní plán, či prodej městských pozemků)

Poznámka2: Velký obdiv majitelům bezobalového obchodu i lidem, co se podílí na trzích s lokální zeleninou.

4) Nekoncepční péče o zeleň

Poslední roky vždy na jaře a na podzim sleduji, jak v Pardubicích padne nějaký vzrostlý strom. Strom, jehož stín dlouhé roky nenahradí žádný nový vysazený. Kromě toho jsem opět pozoroval nekoncepční péči o novou zeleň – bydlel jsem na Dašické, kde město vykácelo náletové dřeviny a místo toho vysadilo okrasné skalky, které opět nemají žádnou (kromě estetické) hodnotu pro území – přitom by bylo daleko koncepční sázet velké keře či stromy, které zadržují prach, poskytují stín a tím ochlazují území či třeba ovocné stromy, kdy si pak občané mohou ve městě sesbírat své ovoce (doporučuji mapu ovocných stromů (na-ovoce.cz).

To jakým stylem se staví město k přírodě (včetně budování zmíněných obchodních domů) není správné ani udržitelné.

Poznámka: Obdivuji aktivitu všech spolků občanů, odborníků, které ve svém volném čase se snaží alespoň tu trochu zeleně v Pardubicích bránit.


ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU


Napsat komentář