Za hranicí…

Světová místa, která mě v roce 2017 zaujala… každé z nich bylo kouzelné a mohu ho s klidným srdcem doporučit k návštěvě…


Rohan.. jako ze země Pána prstenů… nekonečné louky obklopené horami mi naprosto učarovali. Rumunské Apuseni jsou úplně jiné hory, než ty které jsem dříve znal. Prostě jen krosna, jídlo na týden a neuvěřitelný klid a syrová příroda Rumunska… příroda ve, které téměř nenarazíte na turistu, takový přesný opak našich Krkonoš…


Vždycky jsem si chtěl zaplavat v jeskyni pod vodopádem a letos se to konečně podařilo… tenhle úžasný vodopád je skrytý jenom pár metrů od silnice, na okraji slovinského Triglavského národního parku a je (zatím) ten nejkrásnější, co sem viděl… 


Triglavský národní park jsem si zamiloval už loni, takže letos to byla jasná volba… 


 

Když ho Ludvík XIV. spatřil, tak si nechal postavit 100 x větší, 100 x honosnější, 100 x rozlehlejší… ale stejně se mu mu Versailles nevyrovnají. Vaux le Vicomte mě uchvátil, stejně jako předtím Ludvíka… ročně uchvacuje více jak čtvrt milionu lidí, o to větší zážitek je, když si ho člověk může projít úplně sám a vnímat ho všemi smysl… 


Černočerná tma… zní to jako naprostá maličkost, ale pro nás Čechy už to není samozřejmost. V České republice aktuálně už není místo, kde se dají pozorovat hvězdy bez světelného znečištění (zdroj), proto vidět oblohu s tisíci hvězdami je úžasný zážitek. O to větší štěstí je, když člověk k jezeru Lago del Predil v Itálii přijede (neplánovaně) přesně v době, kdy padají perseidy…


Kláštorisko uprostřed Slovenského ráje… moc milý lidé, u kterých trávíme čas, kteří se s námi dělí o jídlo i střechu nad hlavou. Kromě úžasného prostředí má člověk i takové krásné ranní výhledy na Vysoké Tatry…


Památník mučedníků deportace je jedno z nejsilnějších míst, které jsem kdy viděl… je vytvořen ze štěrku svezeného ze všech koutů Francie, který symbolizuje, že židé byli deportování ze všech koutů Francie. Po úzkých strmých schodech scházíte na malé náměstíčko, které má ve svém středu vchod do krypty. Za uzoučkým vchodem se nachází dlouhá chodba, která má na zdech 200 000 skleněných tyčinek, který symbolizují počet deportovaných židů z Francie a je zde množství nejrůznějších temných úzkých chodeb, který patrně symbolizující stísněný prostor v transportních vlacích… po půl hodině, když se konečně vymaníte ze stísněného prostoru, tak jste sice zdánlivě na svobodě, ale prakticky se ocitnete jen ve větším prostoru obehnaným betonovými zdmi a mřížemi, který symbolizuje koncentrační tábor…


Jak to mohl někdo postavit? Přesně tuhle otázku jsem si pokládal, když jsem seděl v 10 večer uprostřed baziliky Sacré Coeur v Paříži a položil jsem si jí i tady na vyhlídce na pohádkový zámek Neuschwanstein. Zámek, který prostě úplně zapadá do podhůří Bavorských Alp…


Jezero Königssee je nejhlubší jezero v Německu a současně také jedno z nejhezčích, protože je ze všech stran obklopeno horami. Voda je zde však teplá a navíc má kvalitu pitné vody, takže pokud chcete zažít jedno z nejlepších koupání, tak určitě vyrazte sem. PS: K jezeru přijeďte kolem 7 hodiny ráno a jeďte první ranní lodí, protože jen tak si užijete krásnou přírodu bez lidí. 🙂

 


Další informace o místech ve druhé polovině alb na FB

Na cestách II, Paříž mým pohledem.

1 komentář: „Za hranicí…

Napsat komentář