Sám si vzpomínám, když jsem na jaře 2020 tenhle třídící mýtus záchrany světa prohlédl. A že mi to trvalo respektive netrvalo, ale u některých věcí, které jsem dělal odjakživa, tak mě nenapadlo na to koukat takhle.
Rubrika: Vědomý život
Tváří tvář smrti…
To co se v tu chvíli odehrává uvnitř mě, ty pocity co jsou uvnitř se nedají přesně vyjádřit slovy. Klečím u nejlepšího přítele, hladím ho, koukáme si do očí a rozhoduji o životě a smrti. Rozhoduji zda dám svolení k zabití nejlepšího přítele…
Štěstí nebo smůla
Zrovna zažíváte nějakou strašnou situaci a říkáte si, že to je teda smůla. Po čase však zjistíte, že díky této strašné situaci se Vám zlepšil/změnil život… Myslím si, že v této době je důležité si tohle připomínat – třeba pomocí příběhů.
Co mě naučil Ladakh
Můj druhý pobyt v Indii mě naučil spoustu věcí, současně jsem si toho za ten měsíc hodně uvědomil a zvědomil. Přidávám tři myšlenky, které si i po 3/4 roce od Indie stále připomínám a snažím se podle nich žít.
Berličky
Dovolte si samy sobě být smutný. Smutek je také emoce, která má stejně jako všechny ostatní místo v našem životě, a není potřeba jí schovávat nebo někam odsouvat pomocí berliček.
Zpomal… tančíš moc rychle…
Co uvidíš? Černočernou tmu… Teď zkus zpomalit… Co vidíš? Hvězdy… Teď se úplně zastav… Co vidíš? Souhvězdí… které jsou přesně uspořádány a společně tvoří neuvěřitelnou noční scenérii…
„Zdravý“ evropský životní styl
Vymysleli jsme technologii, která dokáže dostat robota na Mars, ALE stále chemicky čistíme vodu na pitnou, kterou plníme nádržky našich záchodů, splachujeme, a pak jí chemicky čistíme, abychom jí mohli poslal znova do koloběhu.